Za tajemstvím pojmenování niobu a tantalu

Chemické prvky Niob a Tantal nesou název po mytologických postavách Tantala a Niobé. S jejich pojmenováním to však nebylo vůbec jednoduché. Prozradíme Ti příběh, kvůli kterému Spojené státy americké přišly o prvek, který se jmenoval po nich.

J. Winthrop, Američan a vášnivý mineralog, našel nedaleko svého domu úlomek podivného kamene. Později poslal jeho vnuk úlomek do Londýna. V r. 1801 anglický chemik Ch. Hatchett vypátral v kameni nový prvek s protonovým číslem 41, a na počest země, v níž byl kámen objeven, nazval prvek columbium („Columbia“ je básnické označení Spojených států). Avšak hned několik měsíců nato, r. 1802, švédský chemik Ekeberg objevil prvek tantal. Kvůli velké podobnosti columbia a tantalu se tehdy rozšířil názor, že jsou si prvky nejen podobné, ale že jde o prvky identické. I kdyby šlo o stejný prvek, byl Hatchett se svým columbiem stále o rok rychlejší a podle tradice se mělo jeho pojmenování přijmout. Ale tehdejší velký evropský chemik, Berzelius, usoudil, že Ekbergova práce je mnohem důkladnější a přesvědčivější a v roce 1814 se přiklonil k názvu tantal. Jeho názor přijali i ostatní chemici.

V r. 1846 nakonec německý chemik Rose prokázal, že columbium a tantal jsou přece jen dva různé prvky. Vzhledem k jejich podobnosti však Rose pojmenoval columbium po Niobé, dceři Tantalově, a dal mu název niob. Po mnoho let si prvek udržoval obě jména – columbium v Americe a niob v Evropě. Ve 20. století však byl niob přijat za oficiální název prvku a Američané tak definitivně přišly o čest mít svůj stát v jeho názvu.

Zdroje:

1. Isaac Asimov: Slova vědy. Praha: Panorama, 1978.
2. Envato elements. Bas relief and sculpture of ancient roman gods. Dostupné z: https://elements.envato.com/bas-relief-and-sculpture-of-ancient-roman-gods-QUREY3W
3. obrázek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tantal_1.jpg

Obr. 1: Tantal