Baterka v našem těle

V těle živých organizmů neprobíhají pouze samovolné reakce, ale i takové, které spontánně probíhat nemohou. Aby takové reakce mohly proběhnout, je zapotřebí dodat energii. Otázka zní, kde potřebnou energii vzít?

Naštěstí máme v těle „zázračnou molekulu“ ATP, adenosintrifosfát. Ten patří mezi takzvané makroergické sloučeniny. Z takových látek se hydrolýzou, tj. reakcí s vodou, může uvolnit velké množství energie. Energie je tedy v molekulách uložena a připravena k okamžitému použití. Uvolněná energie se pak využije k „pohonu“ reakcí, které za daných podmínek nemohou probíhat samovolně. Bez ATP by neprobíhala spousta procesů, které běžně znáš - například svalový stah nebo pohyb bičíků u jednobuněčných organizmů.

Velké zásoby energie jsou ale uloženy ve formě sacharidů a tukových zásob. Molekuly ATP slouží pouze ke krytí okamžitých energetických potřeb. V buňkách je pouze takové množství ATP, které by dokázalo krýt energetické nároky buňky nanejvýš na několik minut. V mozkových buňkách je dokonce tak obrovská spotřeba ATP, že by veškeré jeho zásoby byly spotřebovány během několika sekund. V organismu proto existuje dynamická rovnováha mezi hydrolýzou ATP a jeho syntézou. Jisté je, že bez této „baterky“ by nemohl existovat život tak, jak ho známe…

Zdroje:

1. MALIJEVSKÁ, Ivona et al. Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie. 2., rozš. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2013. 297 s. ISBN 978-80-7080-824-5.
2. Envato elements. Hands holding various alkaline battery. Dostupné z: https://elements.envato.com/hands-holding-various-alkaline-battery-PW7CPX5
3. User:Mysid. ATP structure.svg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ATP_structure.svg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

Obr. 1: Adenosintrifosfát (ATP)