Home

Jedním z nejpopulárnějších lékařských preparátů moderní doby je hormonální antikoncepce (HA). Ta obsahuje steroidní hormony podobné těm, které jsou produkovány během menstruačního cyklu ženy. Přirozeně je produkován hormon estradiol (zástupce estrogenů) a progesteron (zástupce gestagenů). V první polovině menstruačního cyklu je výrazně produkován estradiol, který vyvolává změny v děložní sliznici, růst a zrání vaječné buňky. Jeho produkce je nejvyšší před ovulací. V druhé polovině cyklu je žlutým tělískem tvořen také progesteron. Pod vlivem tohoto hormonu je děložními žlázami produkován hlen a děloha postupně přechází do sekreční fáze. Pokud nedošlo k oplození vajíčka, dochází k menstruačnímu krvácení a zániku žlutého tělíska.

Co je to luminiscence a jak k ní dochází? Luminiscence je jev, při kterém atomy či molekuly nacházející se v excitovaném stavu vyzařují světlo. Jak se ale atomy do excitovaného stavu dostanou a co to znamená?

files/Clanky/Images/CHJ_20_firefly.jpg

Obr. 1 Luminiscence v přírodě

Polysacharidy jsou nejsložitější skupinou sacharidů. Jsou tvořeny deseti a více monosacharidy, které jsou spojeny glykosidickou vazbou. Takže se jedná o veliké a různě zkroucené molekuly. Podíváme-li se ale na jejich strukturu podrobněji, zjistíme, že je možné je nějak klasifikovat. Pokud se polysacharid skládá z jednoho typu monosacharidu, nazýváme ho homopolysacharid. Jestliže polysacharid obsahuje různé monosacharidy, jedná se o heteropolysacharid.

Oligosacharidy jsou spolu s monosacharidy další skupinou sacharidů, kterou můžeme označit obecně jako cukry. Jedná se o látky, které se skládají ze dvou až deseti monosacharidů spojených glykosidickou vazbou. Často podléhají procesu, který nazýváme hydrolýza. Za účasti vody se rozštěpí na jednotlivé monosacharidy, ze kterých se skládají. Hydrolýza může proběhnout díky kyselinám nebo zásadám, ale také díky enzymům. Právě enzymy rozkládají oligosacharidy na monosacharidy v našem těle při trávení. Oligosacharidy zobrazujeme vždy pomocí Haworthových vzorců, kde je vidět také glykosidická vazba.

Sacharidy jsou důležitou skupinou přírodních látek. Můžeme je rozdělit do tří velkých skupin. V tomto článku si představíme první skupinu sacharidů, kterou nazýváme monosacharidy. Ty se spolu s druhou skupinou (oligosacharidy) označují cukry. Takže už víme, že sacharidy a cukry není úplně to stejné.

Bílkoviny, odborně proteiny, jsou pro život nezbytné látky. Jedná se o obrovské molekuly složené ze sta a více aminokyselin. Tyto aminokyseliny jsou spojeny do řetězce pomocí tzv. peptidické vazby, což je vazba mezi uhlíkem karboxylové skupiny jedné aminokyseliny a dusíkem aminoskupiny druhé aminokyseliny. Tuto vazbu si můžeš prohlédnout na obrázku.

files/Clanky/Images/CHJ_16_nahled02.png
Obr. 1 Peptidická vazba

Nukleové kyseliny jsou složité látky, bez kterých by nebyl možný život. Rozlišujeme dvě nukleové kyseliny – DNA (deoxyribonukleová kyselina) a RNA (ribonukleová kyselina). Za objev struktury DNA byla dokonce udělena Nobelova cena za chemii, a to v roce 1953. Dostali ji James Watson a Francis Crick.

Periodická tabulka prvků je graficky zpracovaný soubor všech prvků uspořádaných důmyslně podle vlastností daných prvků. Největší zásluhu na sestavení její dnešní podoby má ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Roku 1869 zjistil, že vlastnosti prvků, uspořádaných podle jejich atomové hmotnosti, se za nějaký čas vždy opakují. V tabulce dokonce vynechal místo pro prvky, které ještě nebyly známy. Až později, když byly objeveny protony, byl formulován periodický zákon, jehož grafickým vyjádřením je periodická tabulka prvků. Prvky tedy nejsou v tabulce uspořádány podle atomové hmotnosti, ale podle rostoucího protonového čísla.

Celý svět je opravdu složen z atomů. Atom každého prvku vypadá trochu jinak, proto mají různé prvky různé vlastnosti. Každý atom má dvě části – obal a jádro. Jádro atomu je velice malé, ale díky vysoké hustotě velice těžké. Obal atomu je zase poměrně veliký, velice lehký a skládá se z vrstev (slupek), které mají různou energii. Nejmenší energii má vrstva nejblíže u jádra. Nejvyšší energii má poslední vrstva, tedy vrstva nejdále od jádra, které se říká valenční vrstva. Každý atom je složen ze tří typů ještě menších částic, které nazýváme:

  • protony,
  • elektrony,
  • neutrony.

Triacylglyceroly jsou významné sloučeniny. Přijímáme je v potravě a potřebujeme je při přípravě jídla. Setkáváme se s nimi ale také například v přípravcích na ošetření kožených věcí.

Triacylglyceroly vznikají reakcí zvaná esterifikace. Jedná se o chemickou reakci trojsytného alkoholu glycerolu a tří molekul vyšších mastných kyselin. Reakce je zaznamenána na obrázku 2, kde je vidět i obecná struktura vzniklého acylglycerolu.

Strana 1 z 4