Polysacharidy

Polysacharidy jsou nejsložitější skupinou sacharidů. Jsou tvořeny deseti a více monosacharidy, které jsou spojeny glykosidickou vazbou. Takže se jedná o veliké a různě zkroucené molekuly.

29. 12. 2015 Chemie jasně

Podíváme-li se ale na jejich strukturu podrobněji, zjistíme, že je možné je nějak klasifikovat. Pokud se polysacharid skládá z jednoho typu monosacharidu, nazýváme ho homopolysacharid. Jestliže polysacharid obsahuje různé monosacharidy, jedná se o heteropolysacharid.

Obr. 1: Bramborový škrob

Polysacharidy už se neoznačují jako cukry, protože nejsou sladké. Často se ve vodě rozpouštějí málo nebo vůbec. Polysacharidy, které umí lidské tělo strávit, hydrolyzují působením enzymů na oligosacharidy a dále pak až na monosacharidy, ze kterých se skládají. V přírodě jsou polysacharidy velice rozšířené. Obecně mají polysacharidy dvě hlavní funkce – stavební a zásobní.

Nejznámější zásobní polysacharidy

Škrob je velice důležitý polysacharid, který je rostlinného původu. Pro rostliny slouží jako velice důležitá zásobárna energie. Škrob se ukládá v zásobních orgánech rostlin – semena, hlízy. Mezi rostliny bohaté na obsah škrobu patří například v kukuřice, brambory, rýže, banány, obiloviny. Škrob tvoří pouze molekuly glukózy. Je to vlastně směs dvou různých polysacharidů – amylózy (nerozpustná ve vodě, lineární) a amylopektinu (bobtnající ve vodě, rozvětvený). Škrob není rozpustný ve studené vodě. Pokud bychom chtěli dokázat přítomnost škrobu například v bramboře, postačí nám obyčejná jodová tinktura, kterou můžeme koupit v lékárně. Stačí kápnout trochu tinktury na bramboru, a pokud se objeví temně fialovo modré zbarvení, je přítomnost škrobu jasná. Škrobu často využívají také potravinářské podniky například při výrobě salámů. Škrobem se salámy zahušťují, ale také nahrazují přítomnost masa. Pokud si chceme ověřit, zda salám obsahuje škrob, stačí opět kápnout jodovou tinkturu na kolečko salámu a výsledek uvidíme téměř okamžitě. Další využití škrobu v potravinářství je zahušťování omáček, polévek. Dále se pak škrob využívá k výrobě lepidel nebo na škrobení prádla. Naškrobené prádlo drží svůj tvar a méně se špiní.
Glykogen má podobnou funkci u živočichů jako škrob u rostlin. Nachází se v játrech a svalech, v buňkách ho najdeme v cytosolu. Skládá se z molekul glukózy a vytváří se v případě nadbytku glukózy v potravě jako zásoba energie na horší časy. Pokud horší časy přijdou, štěpí se glykogen zpět na glukózu za uvolnění energie a další energie se získá rozkladem získané glukózy.

Nejznámější stavební polysacharidy

Chitin je tvrdý polysacharid, který se skládá z molekul derivátu glukózy N-acetyl-D-glukosaminu. Najdeme ho u členovců (hmyz, krabi, raci) na povrchu těla jako ochranu, kterou nazýváme exoskelet (vnější kostra). Chitin také tvoří buněčnou stěnu hub a řas.
Celulóza je jedna z nejrozšířenějších organických sloučenin na zemi, protože je tvoří hlavní část rostlinné tkáně a spolu s ligninem je hlavní složkou dřeva. Najdeme ji tedy převážně v rostlinné říši, ale i u primitivních živočichů, jako jsou například pláštěnci. Celulóza se skládá z molekul glukózy, které tvoří nerozvětvený řetězec, a je nerozpustná ve vodě. Pro člověka je celulóza nestravitelná, protože nám chybí enzymy, které by ji dokázaly rozložit na glukózu. Poslouží nám ale jako vláknina, která je pro správnou funkci našich střev také nepostradatelná. Využití celulózy je velice široké. Získává se ze dřeva odstraněním ostatních složek. Celulóza se pak využívá na výrobu papíru. Velkým zdrojem celulózy jsou také rostlinná vlákna bavlny, lnu a konopí, která se využívají hlavně v textilním průmyslu.