Je libo mléko?

Víš o tom, že obyvatelé střední a severní Evropy drží velmi dávné světové prvenství? Podle vědců jsme se jako první naučili zhruba před sedmi a půl tisíci lety trávit kravské mléko, což se může zdát jako nepodstatné, ale věz, že to poskytuje značnou evoluční výhodu. Společně s většinou Afričanů jsme díky mutaci získali gen, díky kterému dokážeme mnohem efektivněji využívat domácí zvířata. Zatímco podle zákonů přírody bychom měli umět zpracovat mléko pouze jako kojenci, pochutnává si dnes většina z nás na mléčných pochoutkách i v dospělém věku.

První zemědělci, kteří tuto výhodu získali, si mohli skutečně gratulovat. Dávní obyvatelé Evropy živořící v krutých podmínkách museli uvítat možnost další potravy s otevřenou náručí. Na rozdíl od ostatních plodin bylo mléko k dispozici po celý rok, ke všemu bylo méně znečištěné než voda.

Jeho konzumenti navíc získali z mléka také důležitý vitamin D, který ovlivňuje zdravý růst kostí. Mléko, jak jistě víš, obsahuje mléčný cukr laktózu, která je štěpena enzymem laktázou na glukózu a galaktózu. Při nedostatku enzymu laktázy se do tlustého střeva dostává laktóza nerozštěpená a začne tam kvasit, čímž vznikají kyseliny a plyny. Tento stav, kterému se říká nesnášenlivost laktózy, je provázen zvracením, dávením, průjmy, kožními projevy, plynatostí, bolestí břicha a různými druhy křečí.

Zdroje:

1. 21. století: Praha: RF Hobby, Michal Andrle, 2007(2+). ISSN 1214-1097
2. Envato elements. Man feels bad lactose intolerance dairy intolerant. Dostupné z: https://elements.envato.com/man-feels-bad-lactose-intolerance-dairy-intolerant-MM526QK
3. obrázek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Laktoseintoleranz-1.svg, licence: volné dílo.