Praprakoupel

tl_files/Clanky/Images/61_Pangaea.png

Země jako modrá planeta existuje už asi 4,4 miliardy let, podle jiných teorií ale mohla být původně taky oražovo-hnědá. Ať tak či tak, již v této době pokrýval značnou část zemského povrchu oceán hluboký asi 1,5 km. Z něho se občas nad hladinu vynořily vulkány, které zlověstně dýmaly. Kdyby ses chtěl v tehdejším oceánu vykoupat, narazil bys nejspíš na nejednu potíž. Tedy pojďme se podívat na to, jak se praoceány lišily od těch dnešních.

Vzhledem k tomu, že dno bylo ještě aktivní a voda tak zřejmě vřela (nebo alespoň někde), byl oceán mnohem teplejší než dnes. Díky tomu, že voda byla mnohem teplejší, rozpustilo se v ní více minerálů.  Soli bylo pravděpodobně v oceánech nejvýše dvakrát tolik, co dnes. Tehdejší vody také obsahovaly více hořčíku, vápníku a železnatých iontů. Právě díky rozpuštěným železnatým iontům mohly být oceány zabarveny spíše do zelena až tyrkysova. Také je mohl obarvovat mangan přítomný v různých oxidačních stupních. Dalším rozdílem bylo pH vody - tehdejší atmosféra byla plná oxidu uhličitého, nasycený roztok tohoto plynu první oceány výrazně okyseloval. Jak vidno, koupel v nich by se ti nejspíš příliš nezamlouvala.

Slunce v této době dodávalo mnohem méně tepla než dnes. Nejprve to nevadilo, povrch byl rozžhavený a oceány se vyvařovaly. Když ale povrch pod oceánem zchladl, hrozilo, že by Země mohla zmrznout. To, že se tak nestalo, přikládají vědci skleníkovým plynům – oxidu uhličitému a methanu, kterými byla tehdejší atmosféra prosycena . Právě těm se zřejmě podařilo udržet obří skleníkový efekt. Jak vidíš, Země nebyla vždy zrovna hostinným místem.

Datum: 05. 01. 2016

Autoři: Hanka Ševčíková, Jana Pučová

 

Literatura:

  1. Science World. Jaké byly první oceány: horké a kyselé [online]. [cit. 2015-07-21]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/jake-byly-prvni-oceany-horke-a-kysele/
  2. Pangaea.png. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pangaea.png. Tento obrázek podléhá licencím Creative Commons.