Kleopatra, Hannibal a ocet

tl_files/Clanky/Images/47_Kleopatra.jpg

Ocet vzniká octovým kvašením, tzv. fermentací. Například vinný ocet vzniká kvašením vína, potravinářský ocet kvašením tekutin obsahujících alkohol. Vlivem bakterií rodu Acetobacter dochází během tohoto procesu k oxidaci alkoholu na kyselinu octovou. Tento proces byl znám a hojně využíván už ve starověku. O vzniklém octu panovaly přímo fantastické představy.

Římský dějepisec Livius píše, že kartaginský vojevůdce Hannibal na svém postupu ze Španělska přes jižní Francii a Alpy do Itálie rozpouštěl octem skály, stojící mu v cestě. Pokud byly z vápence, teoreticky tuto možnost nevylučujeme.

Ještě odvážnější experimentátorkou s octem byla egyptská královna Kleopatra. Ta se totiž při jednom obědě údajně vsadila, že to, co sní k obědu, přijde na milión sestercií. Sázku prý vyhrála, když rozpustila své vzácné perly v octě a vypila je. Z chemického hlediska je i toto možné, jen je nám líto jak vzácných perel, tak Kleopatřina trávícího traktu. Perly jsou totiž také z uhličitanu vápenatého, který se opravdu v octě rozpouští. Prakticky si tuto reakci můžeš vyzkoušet doma s vajíčkem, které naložíš do octa. Po několika dnech zjistíš, že jeho skořápka se rozpustila. Podobný pokus si můžeš vyzkoušet i s ulitou nebo lasturou, všechny tvoří výše zmíněný uhličitan vápenatý. Konzumaci vzniklé tekutiny ti však rozhodně nedoporučujeme…

Datum: 05. 05. 2015

Autoři: Hanka Ševčíková, Jana Pučová

 

Literatura:

  1. Malijevská, Ivona et al. Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie. 2., rozš. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2013. 297 s. ISBN 978-80-7080-824-5.
  2. File:Frederick Arthur Bridgman - Cleopatra on the Terraces of Philae.JPG.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frederick_Arthur_Bridgman_-_Cleopatra_on_the_Terraces_of_Philae.JPG. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.