Na palici z paličkovice

tl_files/Clanky/Images/48_ergotizmus.jpg

Paličkovice nachová je parazitická houba, která napadá divoce rostoucí i kulturních traviny, včetně obilovin. Její přezimující stádium, sklerocium, obsahuje toxické látky zvané námelové alkaloidy. Na první pohled poznáš napadené obilí podle toho, že některá zrna jsou nahrazena tmavě fialovými útvary. Právě tyto útvary obsahují obsahují látky, jež vedly k mnoha neštěstím.

A co se tedy stane, když napadené obilí sníme? Nebezpečí nám hrozí v případě, že obsah hmoty sklerocia v obilí je vyšší než dvě procenta. Stav, který nastane, se nazývá ergotizmus, a může mít dvě základní formy - konvulsivní a gangrenózní. První z nich je známa spíše z oblasti jihozápadní Evropy, zatímco druhá je typická pro Evropu severovýchodní.

Konvulsivní ergotizmus se projevuje mírnými závratěmi,  pocity tlaku v čelní oblasti hlavy, únavou, depresemi a bolestmi v končetinách a bederní oblasti. Ve vážnějších případech se objevuje mravenčení, chladnutí končetin, svalové záškuby a křeče končetin, jazyka a mimických svalů. V nejtěžších případech má pacient křeče podobné epilepsii. Může se stát, že postižený leží jako mrtvý 6 - 8 hodin, poté se probere a trpí například obrnou končetin, záškuby paží, deliriem a ztrátou řeči. Zemřít může třetí den po nástupu příznaků. Zvířata postižená konvulsivním ergotizmem jsou divoká, úzkostně rámusí a následně pojdou. Tento stav byl někdy nazýván oheň svatého Antonína.

Gangrenózní ergotismus je charakterizován stažením cév, svalovými bolestmi a střídavými pocity chladu a tepla. Při těžkém průběhu se objevuje odumření tkání až ztráta končetin. Lidi postižené touto formou vyobrazil holandský malíř Pietera Brueghela ve svém díle Žebráci (viz náš obrázek).

Ergotizmus mohou doprovázet také halucinace. Podle dochovaných záznamů byly věštkyně v Delfách pravděpodobně přiotrávené námelovými alkaloidy. Mezi historicky doložené epidemie ergotizmu patří například Athénský mor z r. 430 př.n.l. Do roku 1879 bylo v Evropě známo 306 epidemií, naposledy se ergotizmus vyskytl v roce 1950 ve Francii v roce 1950. Dnes se epidemie ergotismu vyskytují v Africe (např. v Etiopii) a v Asii (např. Indii).

Datum: 19. 05. 2015

Autoři: Hanka Ševčíková, Jana Pučová

 

Literatura:

  1. KRMENČÍK, Pavel a Jiří KYSILKA. Námelové alkaloidy. Toxicon [online]. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/toxikon/mikromycety/namel.php.
  2. File:Pieter Bruegel d. Ä.024.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pieter_Bruegel_d._%C3%84._024.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.