Zvonovina

files/Clanky/Images/zvonovina.jpg

Zvony se vyrábějí ze slitiny, která se nazývá zvonovina. Jedná se o druh bronzu, tedy slitiny mědi a cínu v  poměru přibližně 78:22. Každá zvonařská dílna se mírně od tohoto poměru odchyluje, přesné procentuální zastoupení obou kovů je přísně střeženým tajemstvím. Poměr je vhodný pro ideální pevnost, tvrdost a zvukové vlastnosti zvonu. Obecně platí, že větší obsah cínu způsobuje jasnější a jemnější tón, ale zároveň větší tvrdost, a tím větší náchylnost k puknutí.

Žádné další příměsi se do zvonoviny záměrně nepřidávají. Pokud chemická analýza zvonoviny prokáže zastoupení jiného kovu, je to u historických zvonů důsledek nedokonalé technologie čištění kovů nebo experimentů zvonařů. Příměs v novém zvonu znamená náhradu drahých kovů kovem levnějším.

V historických spisech často čteme, že bohaté ženy přinášely své zlaté a stříbrné šperky do zvonařovy dílny a vrhaly je do roztavené zvonoviny, aby měl zvon lepší zvuk. Už tehdy ale zvonař věděl, že stříbro a zlato mají na zvuk zvonu pouze negativní vliv. Šperky, které ženy do žáru házely, ve skutečnosti padaly do žhavého ohniště. V žáru ohně se pouze roztavily, a tak mohl zvonař drahé kovy z vychládlého ohniště sesbírat.

Literatura:

  1. Jana Nerušilová: Diplomová práce - Slitiny kovů, Brno: PřF MU, 2008