Napij se s dinosaurem

files/Clanky/Images/36_Eoraptor_lunensis.png

Ačkoliv voda pokrývá přes sedmdesát procent povrchu Země, je tato hojnost značně zavádějící. Ve srovnání s průměrem země jsou oceány pouze mělké kaluže, ačkoliv je v nich obsaženo grandiózních 1 386 529 000 km3 vody. Kdyby se veškeré zásoby vody zkomprimovaly do koule, měla by průměr pouhých 1 394 km. Tím je ovšem myšlena veškerá voda na Zemi – voda z oceánů, atmosféry i veškerých živočichů. Kdyby se rozprostřela nad plochu USA, proměnila by se tato koule ve sloupec vody vysoký sto sedmdesát dva kilometrů. Pro nás dosažitelná voda sladká by měla při vměstnání do koule ještě mnohem menší průměr – padesát šest kilometrů.

Kdy se Země stala „modrou planetou“? Došlo k tomu asi před čtyřmi miliardami let, kdy došlo k nepředstavitelné průtrži mračen, při které voda dopadla na povrch mladé Země. Ta byla v tu dobu už natolik ochlazená, že se voda nemusela nadále vznášet jako pára v atmosféře. Začal tak koloběh vody, který si určitě ze školy pamatuješ. Nejdelší vodní cyklus probíhá v hlubinách oceánů, kde jedna kapka setrvá několik tisíc let. V případě, že se ocitne ve spodní vodě, může zůstat dokonce až desetkrát déle. Vodní kapky tak patří mezi jedny z nejstarších pozůstatků dějin naší planety.

Voda se rozkládá fotosyntézou a znovu obnovuje dýcháním. Odhaduje se, že rostliny spotřebují ročně fotosyntézou dvanáct tisíc miliard litrů vody, většina se jí za zhruba sto milionů let chemicky přemění. Vzhledem k tomu, že například dinosauři žili asi před šedesáti miliony let, měly by molekuly vody, kterou pili, stále existovat. Třeba se jí zrovna zítra napiješ...

Literatura:

  1. Svět objevů: poznej něco nového. Praha: Bauer Media, 03/2014. ISSN 1805-4765.
  2. w:en:user:Debivort. Eoraptor lunensis.png. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eoraptor_lunensis.png. Tento obrázek podléhá licenci Creative Commons.