Rebelové v periodické tabulce

files/Clanky/Images/31_Periodicka_tabulkaI.jpg

Prvek číslo 117 byl posledním, který zbýval k tomu, aby byla periodická tabulka dokončena.  Jistě víš, že když Dmitrij Ivanovič Mendělejev tabulku v 19. století sestavil, dokázal předpovědět i vlastnosti prvků, které do té doby nebyly objeveny.  Známý je případ, kdy Mendělejev velice přesně předpověděl vlastnosti gallia. O několik let později objevil gallium francouzský chemik Lecoq de Boisbaudran a publikoval jeho experimantálně zjištěnou hodnotu měrné hmotnosti. Mendělejev mu však poslal dopis, v němž jej upozorňoval, že měrná hmotnost gallia nemůže být 4,7, jak francouzský chemik experimentálně určil, nýbrž že se musí pohybovat mezi hodnotami 5,9 a 6,0. Lecoq se pozastavil nad troufalostí vědce, který psal o něčem, co na vlastní oči nespatřil. Čekalo ho však velké překvapení, když při opakovaných pokusech „měrnou hmotnost“ gallia opravdu určil na 5,96.

Dnes, když se všechna místa v jeho tabulce zaplnila, zjišťujeme, že některé prvky „rebelují“ a vymykají se chování, které jim předpověděl ruský otec chemie. Zatímco by se mělo chování prvků v rámci skupiny opakovat, nově objevené prvky se rozhodly, že se budou „chovat po svém“. Jejich chemické vlastnosti, například typy vazeb, které tvoří s jinými atomy, se nepodobají vlastnostem prvků z téže skupiny.

To je zapříčiněno tím, že některé elektrony pobíhající kolem nejtěžšího jádra dosahují rychlostí, které jsou značně vysoké. Začnou se tedy chovat podle principů teorie relativity, na což Mendělejevova tabulka nestačí. Je tedy možné, že tvoji vnuci budou znát periodickou tabulku jen z muzea. Nesrovnalostem v periodické soustavě bude věnován i další článek, brzy se tak dozvíš ještě více.

Literatura:

  1. Scientific american. Praha: Espero Publishing, 2013, roč. 2013, 7-8. ISSN 1213-7723.
  2. Ilya Repin. Medeleeff by repin.jpg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Medeleeff_by_repin.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.