Podivná kočka

files/Clanky/Images/22_Schrodingerscat.jpg

V roce 1935 zformuloval Erwin Schrödinger slavný paradox, kterému se později začalo říkat Schrödingerova kočka. Představ si dokonale uzavřenou místnost, do níž posadíš kočku a spolu s ní zařízení, které se skládá z nádobky s radioaktivním atomem, Geigerova počítače (přístroj reagující na radioaktivní záření), kladiva a skleněné ampule s kyanovodíkem. V okamžiku, kdy se radioaktivní atom rozpadne, Geigerův počítač zachytí záření a spustí kladivo, které dopadne na ampuli s jedem. Ampule se roztříští, jed naplní místnost a kočka zemře.

Problém spočívá v radioaktivním atomu, jehož rozpad se řídí pravděpodobnostními zákony kvantové mechaniky, takže nelze předem přesně určit, kdy rozpad skutečně nastane – za minutu, za hodinu, za rok?

Nevíš tedy, jak na tom kočka bude například po uplynutí jedné hodiny od začátku experimentu – běžný pozemšťan připustí, že kočka může, ale nemusí být naživu. Kvantová fyzika má na tento problém jiný náhled – dokud neotevřeš dveře a nepodíváš se dovnitř, je atom směsí dvou stavů (rozpadlý a nerozpadlý), takže kočka je „ zároveň živá i mrtvá.“ To glosoval Schrödinger slovy, že živá a mrtvá kočka jsou smíchány.

Literatura:

  1. HAŠKOVEC, V; MÜLLER O. Galerie géniů aneb kdo byl kdo. 3. rozšířené vydání. Praha: Albatros, 2004. ISBN 80-00-01517-X.
  2. Comrade 009. Schrodingerscat.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schrodingerscat.jpg. Tento obrázek podléhá licenci Creative Commons.