Obři mezi molekulami

files/Clanky/Images/polymery.jpgMezi přírodní polymery patří například bílkoviny, nukleové kyseliny a složité cukry – polysacharidy.

U polysacharidů se na chvíli zastavíme. Většinou jsou tvořeny malým počtem základních stavebních jednotek – monomerů, které na sebe navazují jako korálky na niti. Chemické a fyzikální vlastnosti polymerů a monomerů, z nichž jsou složeny, mohou být velmi odlišné. Například glukóza je měkká a práškovitá látka, zatímco celulóza, který je tvořen velkým počtem glukózových jednotek, je pevná látka. Podívejme se na polysacharid, který znáš z brambor, obilovin i povlečení – škrob. Ten se skládá ze složky nerozvětvené – amylosy, a rozvětvené – amylopektinu, který patří mezi jedny z největších molekul v přírodě. Struktura škrobu připomíná keříček, což je dáno tím, že na jeden monomer je navázáno více dalších monomerů.

Lidé se úspěšně snaží vyrobit i umělé makromolekuly, které znáš možná pod názvem plasty. Jistě jsi slyšel o gumárenství, výrobě syntetických vláken, folií, obalů, nátěrových hmot a kompozitních materiálů, filtrů, izolací, geotextilií, lékařských pomůcek, sportovní výzbroje a mnoha dalších plastech, které tě obklopují na každém kroku.

Některé ze syntetických polymerů získaly svůj název podle monomeru, kterým jsou tvořeny. Jedním z nejběžnějších je například polystyren. Jeho monomer, styren, se získával z pryskyřic tropických a subtropických stromů čeledi vilínovitých. Těmto pryskyřicím se říkalo styrax nebo storax a vyráběla se z nich žvýkací guma. S jeho polymerem se sekáváš nejčastěji jako s tepelně izolačním materiálem.

Literatura:

  1. MIKEŠ, Vladimír. Proč se klepou řízky: Chemie v kuchyni. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-143-7.
  2. ASIMOV, Isaac. Slova vědy: Co se za nimi skrývá. 1. vyd. Praha: Panorama, 1978.  
  3. obrázek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Foam_Peanuts.jpg