Přežijí i Maryšinu kávu

files/Clanky/Images/Arsen.jpgAbychom byli zcela přesní, samotný arsen našemu tělu neškodí, vadit začne až v momentě, kdy se začne přeměňovat, neboli metabolizovat, na oxid arsenitý. Ten vyvolá v jedinci, který jej pozřel, zvracení, průjmy, svalové křeče, ochrnutí, a nakonec může způsobit zástavu srdce. Přesto existují lidé, u kterých by traviči nepochodili. Žijí v Andách, kde denně pijí vodu bohatou na arsen, a přesto dosud nevymřeli. Nechápeš, jak je to možné?

Chemie s čajovými lístky

files/Clanky/Images/extrakce.jpgPokud si zrovna připravuješ čaj, provádíš extrakci, což je jedna z dělících metod používaných v chemii. Jedná se o postup, kdy složky z kapalné nebo pevné směsi přecházejí do jiné kapaliny, extrahovadla. Když připravuješ čaj, louhuješ látky z čajových lístků nebo prášku do extrahovala, kterým je v tomto případě voda. Některé látky obsažené v čaji se ve vodě rozpouští snadno, jiné obtížně. Kvalita připraveného nápoje proto záleží na tom, jak čaj připravuješ neboli jak zdatný jsi chemik. Mezi podmínky, které kvalitu připraveného nápoje ovlivní, patří teplota, složení vody a množství čajových listů, případně použitého prášku. Když prodloužíš dobu extrakce, zvýší se množství vylouhovaných látek a ve svém hrníčku najdeš i látky, které se ve vodě rozpouští hůř.

Zavaleni lahvemi

files/Clanky/Images/PET.png Tisíc litrů vody z kohoutku má stejnou cenu jako osm litrů balené vody. Pokud si myslíš, že u balené vody platíš za kvalitu, vyvedeme tě z omylu. Kohoutková voda může být stará maximálně dva dny a prochází mnoha kontrolami, takže je její nezávadnost garantována. Balená voda může procestovat stovky kilometrů horkem i mrazem a kvalitu po její dlouhé pouti už nikdo nekontroluje.

Každého, kdo má v sobě trochu ekologického ducha, nepříjemně překvapí fakt, že se na světě ročně nepodaří zrecyklovat asi 340 000 000 000 lahví. Zatímco v Evropě se podaří znovu využít zhruba polovina použitých lahví, v USA pouhá čtvrtina. Dopady na životní prostředí tím ale nekončí, někteří lidé PET láhve s oblibou spalují a uvolňují tak do ovzduší nebezpečné a rakovinotvorné látky. Dalším ekologickým problémem spojeným s PET lahvemi je samotný fakt, že se vyrábějí z ropy.

Kysele jen kysele život musíš brát

files/Clanky/Images/kyseliny.jpg Co je vlastně kyselina? Podle jedné z nejpoužívanějších teorií látka, která dokáže odštěpit proton. Čím snadněji se kyselina dokáže protonu zbavit, tím je silnější. V žádném případě se ale nedoporučuje sílu kyselin zkoušet vlastní chutí, následky by mohly být nedozírné.

Pravda, známá egyptská královna Kleopatra údajně kyselinu vypila kvůli sázce. Tvrdila totiž, že vypije k obědu nápoj, který bude mít cenu milionu sestercií. Sázku nakonec vyhrála, když v octě rozpustila drahé perly, které nakonec vypila. Stejného efektu by dosáhla, kdyby v octu rozpustila ulity nebo lastury, jen cena výsledného nápoje by byla podstatně nižší.

Léky nejsou pro každého

files/Clanky/Images/katalyzatory.jpgKaždou minutu, při každém pohybu, když spíš, myslíš nebo jíš, probíhá v tvých buňkách mnoho milionů chemických reakcí. V každé buňce vznikají nové chemické látky, zatímco jiné zanikají. Všechny tyto proměny řídí enzymy. Podle odhadů některých vědců může každá buňka obsahovat až 100 000 molekul enzymů.

Bez enzymů by většina reakcí v živých organizmech nemohla probíhat. Některé bílkovinné molekuly musíme například vařit 24 hodin v 20 % roztoku HCl, aby se rozložily. V našich tělech tytéž reakce proběhnou díky enzymům za 4 hodiny bez drastických podmínek.

Talíř plný smrti

files/Clanky/Images/favizmus.jpg

Příčinou netolerance luštěnin je genetická choroba popsaná už ve středověku, která se nazývá favizmus. Tuto nemoc, která v nejzávažnějších případech končí smrtí, způsobuje druh bobu Vicia Faba. V české kuchyni se tento druh bobu používá zřídka.

Energie z vodíku

files/Clanky/Images/Hydrogen.pngAsi jsi zaznamenal, že naši západní sousedé se chystají do roku 2022 zrušit všechny jaderné elektrárny. Musí tak najít nové zdroje energie, které nahradí ty stávající. Ačkoliv jim zbývá ještě téměř deset let, zabývají se problémem už v současnosti, o čemž svědčí fakt, že se jim podařilo postavit vůbec první vodíkovo-větrnou elektrárnu na světě.

Základní součástí je větrná turbína, která vyrábí energii ve chvíli, kdy fouká vítr. Tato turbína je spojena se systémem, který elektrolýzou vyrábí z vody vodík. Tento prvek znáš z hodin chemie jako vůbec nejlehčí plyn. Když se vodík smíchá s bioplynem, je spálen  v kogeneračních jednotkách, které domácnostem dodávají teplo a elektřinu. Díky tomu mají elektrárny ošetřený i stav, kdy vítr nefouká, ale doma bys přesto rád svítil žárovkou. Energie je tedy pomocí vodíku nastřádána na horší časy z dob, kdy venku řádila fujavice.

Umělá fotosyntéza

files/Clanky/Images/umela_fotosynteza.pngVědci přišli na to, že by napodobením  přirozeného procesu fotosyntézy mohli získat cenné palivo - vodík. Díky slunečnímu záření a speciálnímu katalyzátoru, fosfátu kobaltu, by se mohl vodík stát ideálním levným zdrojem energie do palivových článků.

Firmě Sun Catalytix a odborníkům z Massachusetts Institute of Technology se údajně podařilo díky speciálním podmínkám navodit reakci podobnou fotosyntéze. Díky tomuto procesu bychom mohli získávat palivo za nízkou cenu. V první fázi dojde k rozštěpení vody na kyslík a vodík, který by byl převáděn do palivových článků v domech, kde by se vyprodukovala elektrická energie.

Několik litrů vody a 4 hodiny činnosti slunečních panelů o ploše 30 metrů čtverečních údajně poskytnou díky tomuto systému 30 kilowatthodin elektrické energie, což odpovídá denní spotřebě domácnosti v rozvojových zemích. 12 litrů běžné říční vody analogicky vystačí na celodenní spotřebu většího amerického domu.

Zavařujeme s pektinem

files/Clanky/Images/pektin.pngZákladem úspěchu zavařování je polysacharid pektin, který se nachází v buněčných stěnách rostlin, hlavně ve slupkách. Strukturou je podobný jinému polysacharidu, celulóze, od které se liší tím, že je rozvětvenější a obsahuje záporně nabité skupiny.

Při vaření džemů a marmelád se pektin uvolňuje a vytváří velké částice, tyčinky obalené zápornými náboji obklopenými vodou, čímž vzniká tekutý roztok. Aby se z něho vytvořil roztok pevný, je nutné, aby se jednotlivé molekuly pospojovaly a vytvořily síť, do které se molekuly vody uzavřou. Abychom zabránili odpuzování záporně nabitých skupin, přidává se k málo kyselému ovoci kyselina citrónová. Cukr, který do hrnce sypeme, pomáhá udržet gelovitý stav hmoty a zároveň slouží jako konzervant. Ne každé ovoce však obsahuje dostatek pektinu. Do některých marmelád a džemů se proto musí dodávat takzvaný želírovací cukr, který znáte pod komerčními názvy Pektogel nebo Gelfix.

Podivín Cavendish

files/Clanky/Images/podivin_cavendish.jpgV některých případech může genialita hraničit s duševní poruchou. Jak jinak nazvat psychický stav někoho, kdo si se svým služebnictvem dopisoval a své dědictví v hodnotě více než milion liber šterlinků věnoval na vědu a výzkum? Ano, Henry Cavendish, který se do učebnic chemie zapsal jako objevitel vodíku, byl zjevně muž mnoha tváří. 

Cavendish objevil vodík v roce 1776. Detailně zkoumal vlastnosti tohoto plynu – zkoušel, za jakých podmínek se uvolňuje a jak se chová. Právě díky jeho objevu mohl o sedmnáct let později vzlétnout první balon plněný vodíkem.