Babičky a nikotin

files/Clanky/Images/24_babicky_a_nikotin.jpgPoslední vědecké výzkumy Bristolské univerzity dokázaly, že kouřící těhotná žena ohrožuje nejen své zdraví a zdraví svého dítěte, ale také zdravotní stav budoucích vnoučat. Tento výzkum potvrdily i experimenty, které byly prováděny na krysách v kalifornském institutu Harbor – UCLA Medical Centre. Když vědci vystavili březí krysy nikotinovému kouři, zjistilo se, že podobně jako u člověka se častěji rodila mláďata s poškozením plic a sklony k astmatu. I když tito jedinci nebyli dále po narození vystavováni nikotinovému kouři, jejich potomci se narodili s podobnými vadami plic jako rodiče.

Skutečnost, že v dnešní době žije na světě 300 milionů lidí s astmatem, tak možná nemá na svědomí jenom znečištěné ovzduší, ale i generace našich babiček. Naše babičky o škodlivosti kouření nevěděly zdaleka tolik jako my, mondénně potahovaly ze špiček a konverzovaly mezi obláčky cigaretového dýmu a netušily, jaké jejich kouřové dýchánky mohou mít důsledky.

Starší generace si možná pamatují na nesmírně úspěšné reklamy na cigarety s tzv. „Marlboro Manem“, drsným a přitom hezkým kovbojem, se kterým se ztotožnili mnozí muži a byl snem nejedné ženy. Bohužel, jedni z jejich nejslavnějších představitelů, Wayne McLarren a David McLean, zemřeli v souvislosti s kouřením cigaret. První z nich pracoval pro firmu od roku 1976, kouřil 30 cigaret denně a zemřel ve věku 51 let na zhoubný plicní nádor. Druhý z nich kouřil od svých 12 let, pro firmu začal pracovat v šedesátých letech, onemocněl plicní rozedmou, v důsledku které zemřel ve věku 73 let.

I když nejsi zrovna v požehnaném stavu, kouřením si rozhodně neprospíváš, permanentně se „přidušuješ“ oxidem uhelnatým, který se váže na červené krviny místo kyslíku a tím snižuje okysličení krve a tím všech tkání v těle. A jaká další rizika hrozí kuřákům? Přečti si náš straší článek Pochoutka, která zhořkne.

Literatura:

  1. 100 1 zahraniční zajímavost. Praha: 100 1, a.s, roč. 2013, č. 16. ISSN 0322-9629
  2. Hans Rudi Erdt. Hans Rudi Erdt - Engelhardt, 1915.jpg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hans_Rudi_Erdt_-_Engelhardt,_1915.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

S mýdlem od starověku

S mýdlem v pravém slova smyslu se setkáváme teprve ve starověkém Egyptě. Vyrábělo se ze zvířecích a rostlinných tuků smícháním s alkalickými solemi a používalo se k léčení kožních chorob. Pozůstatky podobných mýdláren se našly také v troskách Pompejí. Evropané začali vyrábět mýdlo zhruba v sedmém století. Výroba voňavých kostek, která byla zpočátku přísně střeženým tajemstvím, nejvíce vzkvétala ve Španělsku, Francii a Itálii. Daně na mýdlo byly ale tak vysoké, že až do 19. století bylo velmi luxusním zbožím, které si mohly dovolit jen nejvyšší vrstvy. Čechy ve výrobě mýdla za jižními sousedy značně zaostávaly a cech mýdlařů vznikl až v roce 1464, za vlády Lucemburků.

Dnes je mýdlo běžně dostupným zbožím, jeho výroba je poměrně levná. Vyrábí se zmýdelňováním tuků působením koncentrovaných zásad (nejčastěji KOH, NaOH) nebo za tepla působením slabších zásad (například K2CO3). Výsledkem reakce je glycerol a alkalická sůl kyseliny (mýdlo). Do výsledného produktu se dále přidávají vonné esence, barviva, látky proti vysoušení atd. 

files/Clanky/Images/23_Schema_zmydelneni_tuku.png

Schéma zmýdelnění tuků

Pokud bys chtěl někoho obdarovat opravdu zajímavým dárkem, můžeš ho potěšit mýdlem, které se vyrábí z ambry. Ambra je substance, která vzniká v trávicím traktu vorvaně obrovského. Jediný háček může být jeho cena, která se pohybuje ve stovkách korun.

Literatura:

  1. 100 1 zahraniční zajímavost. Praha: 100 1, a.s, roč. 2013, č. 12. ISSN 0322-9629
  2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ambra
  3. J. P. Lon. Savon de Marseille.jpg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Savon_de_Marseille.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.
  4. Antonín Vítek. Schema zmýdelnění tuků.PNG  http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schema_zm%C3%BDdeln%C4%9Bn%C3%AD_tuk%C5%AF.PNG. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

Podivná kočka

files/Clanky/Images/22_Schrodingerscat.jpg

V roce 1935 zformuloval Erwin Schrödinger slavný paradox, kterému se později začalo říkat Schrödingerova kočka. Představ si dokonale uzavřenou místnost, do níž posadíš kočku a spolu s ní zařízení, které se skládá z nádobky s radioaktivním atomem, Geigerova počítače (přístroj reagující na radioaktivní záření), kladiva a skleněné ampule s kyanovodíkem. V okamžiku, kdy se radioaktivní atom rozpadne, Geigerův počítač zachytí záření a spustí kladivo, které dopadne na ampuli s jedem. Ampule se roztříští, jed naplní místnost a kočka zemře.

Problém spočívá v radioaktivním atomu, jehož rozpad se řídí pravděpodobnostními zákony kvantové mechaniky, takže nelze předem přesně určit, kdy rozpad skutečně nastane – za minutu, za hodinu, za rok?

Nevíš tedy, jak na tom kočka bude například po uplynutí jedné hodiny od začátku experimentu – běžný pozemšťan připustí, že kočka může, ale nemusí být naživu. Kvantová fyzika má na tento problém jiný náhled – dokud neotevřeš dveře a nepodíváš se dovnitř, je atom směsí dvou stavů (rozpadlý a nerozpadlý), takže kočka je „ zároveň živá i mrtvá.“ To glosoval Schrödinger slovy, že živá a mrtvá kočka jsou smíchány.

Literatura:

  1. HAŠKOVEC, V; MÜLLER O. Galerie géniů aneb kdo byl kdo. 3. rozšířené vydání. Praha: Albatros, 2004. ISBN 80-00-01517-X.
  2. Comrade 009. Schrodingerscat.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schrodingerscat.jpg. Tento obrázek podléhá licenci Creative Commons.

Oranžové zlo

files/Clanky/Images/21_Oranzove_zlo.jpg

Látku, o které je řeč, je známá pod označením Agent Orange a byla použita americkou armádou během války ve Vietnamu. Ve vietnamské džungli bylo pro americké vojáky velmi obtížné se orientovat a proto byl nad nepřístupným územím rozprášen herbicid Agent Orange. Účinkem tohoto herbicidu došlo k opadu listí místní vegetace. Odhaduje se, celkově bylo nad územím rozprášeno 70 tisíc tun této látky. 

Agent Orange je směs dvou karboxylových kyselin: 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny. Bohužel, vedlejším produktem při výrobě jedné ze složek Agent orange je vysoce toxický dioxin. Jedná se látku, která se do těla člověka může dostat vdechnutím, kůží nebo pozřením kontaminované potravy. Tisíce místních civilistů tak byly zasaženy touto látkou, která způsobuje cévní poruchy, aterosklerózu, zvýšení krevního tlaku, urychlení stárnutí, hormonální poruchy, poruchy plodnosti a má teratogenní a mutagenní účinky. Dodnes se v zasažených oblastech rodí děti s těžkým postižením způsobeným touto látkou. Na video o důsledcích použití Agentu Orange se můžeš podívat například na dokument Vietnam 35 Years Later: Agent Orange.

Podle vietnamské vlády zasáhla chemikálie přes 4 miliony lidí, z toho tři čtvrtiny trpí nemocemi a defekty už od narození. Americká strana ale tyto údaje stále zpochybňuje. Podle ní spojitost s bojovými látkami a množstvím postižení v oblastech zasažených herbicidy nikdo přesvědčivě neprokázal. Přestože se USA zavázaly pomoci při dekontaminaci postiženého území, zůstává tato kapitola moderních dějin jednou z nesmutnějších. 

Literatura:

  1. Agent Orange. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Agent_Orange
  2. 2,3,7,8-tetrachloro-dibenzodioxin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxin
  3. Agent Orange a napalm: symboly války ve Vietnamu zabíjejí dodnes. In: [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/238178-agent-orange-a-napalm-symboly-valky-ve-vietnamu-zabijeji-dodnes/
  4. Alexis Duclo. A vietnamese Professor is pictured with a group of handicapped children.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:A_vietnamese_Professor_is_pictured_with_a_group_of_handicapped_children.jpg. Tento soubor podléhá licenci Creative Commons.

Latte Macchiato

files/Clanky/Images/20_latte.jpg

Italové jsou známí tím, že velmi rádi a často holdovali kávě. Děti, které se často jejich kávových dýchánků účastnily, chtěly pít kávu jako dospělí. Káva ale obsahuje kofein, který není pro děti vhodný. Italové proto vymysleli variantu kávy i pro děti.

Dětskou verzi kávy, kterou pojmenovali Latte Macchiato (mléko se skvrnou), připravovali tak, že horké mléko doplnili o nepatrné množství kávy, jen pro zabarvení. Děti si tak pochutnávaly na zdravé mléčné pochoutce a zároveň „popíjely kávu“ jako dospělí.

V dnešní době si Latte Macchiato, které se pro efektnost podává v průhledné sklenici, můžete dát v mnoha restauracích a kavárnách. Můžete si ho ale připravit jednoduše i doma. Do sklenice nalije asi 200 ml horkého našlehaného mléka a počkáte, až se pěna usadí. Poté do ní opatrně vlijete asi 50 ml espressa. Ve sklenici velmi dobře uvidíte pruh kávy oddělený od mléka. A jak je to možné? Je tomu tak na základě rozdílných hustot obou těchto kapalin. Mléko se drží u dna sklenice, protože má větší hustotu (je tedy těžší) než voda (káva). Mléčná pěna naopak plave na povrchu kávy, protože je obohacena kyslíkem, který ji nadnáší. Tak neváhejte a vyzkoušejte doma vlastní Latte macchiato.

Literatura:

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Latte_macchiato
  2. http://www.delikomat.cz/zajimavosti/ze-sveta-kavy/latte-macchiato
  3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hustoty_l%C3%A1tek
  4. http://www.kavovary.info/clanky/caffe-latte-priprava-kavy-kavovych-specialit-dil-3/
  5. א (Aleph). Latte macchiato with coffee beans.jpg.http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Latte_macchiato_with_coffee_beans.jpg. Tento obrázek podléhá licenci Creative Commons.

Záhadná záře

files/Clanky/Images/19_zapalky.jpg

Navečer, na svátek Dušiček roku 1904, dostala četnická stanice v Tuchoměřicích zprávu o úmrtí 25leté Anny Doležalové. Strážmistři se ihned odebrali na místo události a nestačili se divit.

Zemřelá byla oblečena do bílých svatebních šatů se závojem. V přítmí místnosti tvář zemřelé jako by vyzařovala nějaké vnitřní světlo připomínající svatozář, která bývala na obrazech mrtvých. Žena byla pohledná a v obci oblíbená. Byla sirotek, oba její rodiče zemřeli na tuberkulózu a ona sama se o zděděný majetek obětavě dělila s potřebnými. Řada lidí, kterým pomohla, ji nazývala andělem, proto si zář kolem hlavy zemřelé vysvětlili místní jako nadpozemský úkaz a důkaz její obětavosti.

U místních vypukla velká vlna nevole, když se rozhodlo, že zemřelou budou pitvat. Za Aničku se přimlouval i pan farář, ale úředníci byli neúprosní.

Lékaři provádějící ohledání na těle zemřelé neshledali žádné známky násilí. Podle sousedů zemřelá nikdy nechuravěla, na nic si nestěžovala ani nebylo zjištěno, že v poslední době utrpěla nějaký úraz.

Veřejně se mluvilo o tuberkulóze, ale žádné z příznaků se u a Aničky nevyskytovaly.

Teprve při pitvě se zjistilo, že zesnulá byla ve třetím měsíci těhotenství. Jelikož nezvyklá barva mrtvoly nasvědčovala otravě fosforem, odebrali jí krev, kterou poslali na chemické vyšetření. Zjistilo se, že se Anička bála poskvrnění své pověsti a proto se otrávila bílým fosforem, který seškrábala ze zápalek.

Myslíš, že by se dneska mohla otrávit stejným způsobem?

Literatura:

  1. Fakta & svědectví: magazín o historii. Praha: Naše vojsko, 2013-08 . ISSN 1803-6228.
  2. Ludek. Zapalky ve prospech druziny ceskoslovenskych valecnych poskozencu.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zapalky_ve_prospech_druziny_ceskoslovenskych_valecnych_poskozencu.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

Atentát

files/Clanky/Images/18_Rutilus_rutilus.jpg

Před četnickou stanici v Tučapech se jednoho horkého červencového odpoledne roku 1935 přiřítil kočár. Vystoupil z něho starý penzionovaný nadlesní Ferdinand Adrt žijící v nedalekém zámečku U Zahradníka.

Vyprávěl, že krátce po poledni, když odpočíval ve stínu zahradního altánku, ozvala se za ním ohlušující rána. Když se ohlédl, viděl z nedalekého křoví utíkat dva muže. Byl si jist, že na něho chtěli spáchat atentát. A jelikož se o svůj život strachoval, rozhodl se, že najde bezpečí v nedaleké četnické stanici.

Velitel četnické stanice nevěřícně kroutil hlavou nad tím, co slyšel. Za celou svou kariéru něco podobného nezažil. S celým osazenstvem četnické stanice se vydal na místo činu, ale žádná stopa, která by je navedla k pachateli, se nenašla.

Starý pán zavedl četníky k zahradnímu altánku a imitoval, co před atentátem dělal. Po obědě seděl v altánku a četl si knihu. Poté, co se ozvala za ním, támhle od potoka, ohlušující rána, ohlédl se a z olšového křoví vyběhli chlapi. Začal je pronásledovat, ale než doběhl pár metrů k lávce, atentátníci byli pryč. V okolí altánku se nevyskytovalo nic divného až na několik leklých rybek, ležících břichem vzhůru.

Vrchní strážmistr navštívil nedalekou romskou osadu a zhurta se zeptal místních: „Copak už musíte chytat ryby dynamitem?“

Všichni se podivovali, kde by přišli k dynamitu? Pak si vzal slovo mladý Peláč a vysvětlil strážníkovi, jak se věci mají – k lovení rybek stačí přece lahev s nehašeným vápnem. Onoho osudového odpoledne domnělí „atentátníci“ vzali lahev od piva, naplnili ji páleným vápnem, nabrali do ní vodu, zazátkovali a hodili ji do potoka. Ani nestačili leklé ryby posbírat…

Věděl bys, k jaké reakci došlo?

Literatura:

  1. Fakta & svědectví: magazín o historii. Praha: Naše vojsko, 2013-08 . ISSN 1803-6228.
  2. Martin Maťák. Rutilus rutilus.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rutilus_rutilus.jpg. Tento obrázek podléhá licenci Wikimedia Commons.

Cukr zdraví neprospívá

files/Clanky/Images/16_Cukr_jed.jpg

Snad všechny kočky mají rády mléko. Je pro ně ale mléko zdravé nebo jim spíše škodí? Záleží na tom, o jaké mléko se jedná. Kočky totiž nejsou všežravci jako my, lidé. Kočky jsou masožravé šelmy, proto je i jejich trávicí soustava funguje jinak než ta naše.

Naši předci také jedli sladké pokrmy, sladili si nápoje, a přesto byli zdravější, vitálnější, nehrozila jim nadváha a o cukrovce nemohla být ani řeč. Je to především proto, že dříve se v potravě vyskytovaly „zdravé cukry“ z ovoce, medu a jiných přírodních surovin. Dnes však většina populace používá průmyslově vyrobený řepný cukr nebo umělá sladidla. Řepný cukr ale je pro lidské tělo hůře stravitelný – nejdříve musí projít játry, kde se štěpí na snáze přijatelné látky, teprve potom se dostává do krevního oběhu. Med vytváří včely, jejichž enzymy složité cukry štěpí na jednodušší, které nezatěžují játra. Med také obsahuje řadu dalších zdraví prospěšných látek – vitamínů, minerálních látek, enzymů. Dalším problémem je fakt, že mnohdy ani nevíme, že cukry konzumujeme. Často jsou přidávány do potravin, kde bychom cukr skutečně nečekali. A ruku na srdce, kdo z nás čte složení každého výrobku, který se chystá sníst? Naše tělo pak přijímá mnohem více kalorií, než je schopné spotřebovat a díky nadbytečnému cukru v těle jsou lidé více náchylní k nemocem jako je například hypertenze, rakovina, cukrovka a selhávání srdce. Tyto choroby stojí až za 70 % předčasných úmrtí. Za posledních 50 let se spotřeba cukru ve světě ztrojnásobila, studie prokázaly, že mladý Američan zkonzumuje asi 34 lžiček cukru denně. Někteří vědci dokonce tvrdí, že velké množství cukru může ničit játra stejně jako alkohol. V některých zemích se proto rozhoduje o uvalení daně na potraviny s přidaným cukrem či jeho nadměrným množstvím. A jak to máte s cukrem vy?

Literatura:

  1. http://fitplan.cz/cukr-je-jed-smutna-pradva-o-toxicite-cukru/
  2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Cukr
  3. http://www.doktor-zdravi.cz/clanky/cukr-undefined-bily-zabijak/
  4. http://www.ireceptar.cz/zajimavosti/med/
  5. Romain Behar. Sucre blanc cassonade complet rapadura.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sucre_blanc_cassonade_complet_rapadura.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.
  6. Sven Manguard. Skull and crossbones.svg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skull_and_crossbones.svg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

Vyrábíme cukr!

files/Clanky/Images/15_cukr.jpg

První zmínka o vaření a zpracování sladké šťávy pochází z Indie z 5. století našeho letopočtu. Cukrová šťáva se nechávala krystalizovat v kuželových nádobách a mohly tak vznikat homole cukru. Cukr byl však velmi drahý, proto se sladilo spíše medem.

S rozvojem společnosti bylo zapotřebí více cukru, postupně vznikaly cukrovary. V České republice se první cukrovar otevřel v roce 1787 v klášteře na Zbraslavi. Cukr zde byl zpočátku odléván do homolí. Tak, jak ho známe dnes, se začal vyrábět až v polovině 19. století.

Cukr, chemicky sacharóza (disacharid složený z glukózy a fruktózy), je přírodní sladilo, které se vyrábí v cukrovarech z cukrové řepy či třtiny. Cukrová řepa se sklidí a převeze do cukrovaru, kde je očištěna. Vypraná řepa je nařezána na úzké proužky, tzv. řepné řízky. Řepné řízky jsou transportovány do tzv. difuzéru, kde probíhá louhování za vzniku tzv. difúzní šťávy. Řízky jsou použity jako krmení pro dobytek a vzniklá difúzní šťáva je dále čištěna. Čištění probíhá ve dvou krocích: čeření hyroxidem vápenatým (vznik nerozpustných solí, které jsou odfiltrovány) a saturování oxidem uhličitým (odstranění přebytečných vápenatých iontů). Výsledkem je tzv. lehká difúzní šťáva. Ta je dále zahuštěna za vzniku tzv. těžké šťávy, která je konečně krystalizována. Vzniklé krystalky surového cukru je potřeba oddělit od méně kvalitního zadního cukru a odpadní melasy. Surový cukr je poté ještě čištěn, filtrován a odbarven, za vzniku tzv. bílé cukroviny. Bílá cukrovina se zpracovává do podoby, jak ji známe z obchodů – cukr v kostkách, hrubší a jemnější krystal, drcená krupice či mletá moučka. Tak kterou formu cukru si dáte do čaje?

Literatura:

  1. http://ucitelchemie.upol.cz/materialy/vtvch1/vybrana_temata_pro_vyuku_chemie_1.pdf
  2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Cukr
  3. http://www.vitalia.cz/clanky/bily-nebo-hnedy-vyznejte-se-v-cukru/
  4. Romain Behar. Sucre blanc cassonade complet rapadura.jpg. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sucre_blanc_cassonade_complet_rapadura.jpg.
    Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

Vyrábíme tvaroh!

files/Clanky/Images/14_Tvaroh.jpg

Tvaroh je mléčný výrobek s hrudkovitou konzistencí, který má smetanovou chuť a bílou barvu. Tvaroh se vyrábí už od dob, kdy začali lidé chovat zvířata. A jak se společnost vyvíjela, tak přibývalo receptů pro výrobu tvarohu. Dnes označujeme tvarohem všechny nezralé sýry připravené z odstředěného kravského nebo kozího mléka. Ve výživě člověka hraje tvaroh velkou roli především jako zdroj bílkovin a vápníku.

Základní surovinou pro výrobu tvarohu je čerstvé kravské či kozí mléko. Tvaroh se z něj vyrábí srážením kaseinu, bílkoviny obsažené v mléce. Podle toho, jaká látka se ke srážení mléka použije, vyrábí se tvrdý a měkký tvaroh.

Chceme-li vyrobit tvrdý tvaroh (na strouhání), musíme srážet kasein kyselinou mléčnou (vzniká kyselá sýřenina). Když chceme připravit měkký tvaroh, sráží se mléko pomocí enzymů a mikroorganismů (vzniká sladká sýřenina). Vedlejším produktem při výrobě tvarohu je syrovátka, která odtéká z tvarohové hmoty.

Podle použitého mléka rozlišujeme tvarohy na odtučněné (0,1% tuku), nízkotučné (do 1% tuku), polotučné (do 5%), tučné (nad 5%). Množství tuku je vyjádřeno vzhledem k celkové hmotnosti tvarohu, nejedná se tedy o procento tuku v sušině.

Vyrobený tvaroh je možné ihned konzumovat, ale je také základní surovinou pro výrobu sýrů a dalších produktů – nejrůznějších dezertů, krémů či pomazánek, také se přidává do dalších výrobků. Třeba babiččiným buchtám s tvarohem se jen těžko odolává.

Literatura:

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tvaroh
  2. http://www.nutricoach.cz/tvaroh--c122
  3. http://conovehonakopci.cz/?p=134
  4. Tcherome. Caillé.JPG. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caill%C3%A9.JPG. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.