Babičky a nikotin

files/Clanky/Images/24_babicky_a_nikotin.jpgPoslední vědecké výzkumy Bristolské univerzity dokázaly, že kouřící těhotná žena ohrožuje nejen své zdraví a zdraví svého dítěte, ale také zdravotní stav budoucích vnoučat. Tento výzkum potvrdily i experimenty, které byly prováděny na krysách v kalifornském institutu Harbor – UCLA Medical Centre. Když vědci vystavili březí krysy nikotinovému kouři, zjistilo se, že podobně jako u člověka se častěji rodila mláďata s poškozením plic a sklony k astmatu. I když tito jedinci nebyli dále po narození vystavováni nikotinovému kouři, jejich potomci se narodili s podobnými vadami plic jako rodiče.

S mýdlem od starověku

S mýdlem v pravém slova smyslu se setkáváme teprve ve starověkém Egyptě. Vyrábělo se ze zvířecích a rostlinných tuků smícháním s alkalickými solemi a používalo se k léčení kožních chorob. Pozůstatky podobných mýdláren se našly také v troskách Pompejí. Evropané začali vyrábět mýdlo zhruba v sedmém století. Výroba voňavých kostek, která byla zpočátku přísně střeženým tajemstvím, nejvíce vzkvétala ve Španělsku, Francii a Itálii. Daně na mýdlo byly ale tak vysoké, že až do 19. století bylo velmi luxusním zbožím, které si mohly dovolit jen nejvyšší vrstvy. Čechy ve výrobě mýdla za jižními sousedy značně zaostávaly a cech mýdlařů vznikl až v roce 1464, za vlády Lucemburků.

Dnes je mýdlo běžně dostupným zbožím, jeho výroba je poměrně levná. Vyrábí se zmýdelňováním tuků působením koncentrovaných zásad (nejčastěji KOH, NaOH) nebo za tepla působením slabších zásad (například K2CO3). Výsledkem reakce je glycerol a alkalická sůl kyseliny (mýdlo). Do výsledného produktu se dále přidávají vonné esence, barviva, látky proti vysoušení atd. 

Podivná kočka

files/Clanky/Images/22_Schrodingerscat.jpg

V roce 1935 zformuloval Erwin Schrödinger slavný paradox, kterému se později začalo říkat Schrödingerova kočka. Představ si dokonale uzavřenou místnost, do níž posadíš kočku a spolu s ní zařízení, které se skládá z nádobky s radioaktivním atomem, Geigerova počítače (přístroj reagující na radioaktivní záření), kladiva a skleněné ampule s kyanovodíkem. V okamžiku, kdy se radioaktivní atom rozpadne, Geigerův počítač zachytí záření a spustí kladivo, které dopadne na ampuli s jedem. Ampule se roztříští, jed naplní místnost a kočka zemře.

Problém spočívá v radioaktivním atomu, jehož rozpad se řídí pravděpodobnostními zákony kvantové mechaniky, takže nelze předem přesně určit, kdy rozpad skutečně nastane – za minutu, za hodinu, za rok?

Oranžové zlo

files/Clanky/Images/21_Oranzove_zlo.jpg

Látku, o které je řeč, je známá pod označením Agent Orange a byla použita americkou armádou během války ve Vietnamu. Ve vietnamské džungli bylo pro americké vojáky velmi obtížné se orientovat a proto byl nad nepřístupným územím rozprášen herbicid Agent Orange. Účinkem tohoto herbicidu došlo k opadu listí místní vegetace. Odhaduje se, celkově bylo nad územím rozprášeno 70 tisíc tun této látky. 

Agent Orange je směs dvou karboxylových kyselin: 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny. Bohužel, vedlejším produktem při výrobě jedné ze složek Agent orange je vysoce toxický dioxin. Jedná se látku, která se do těla člověka může dostat vdechnutím, kůží nebo pozřením kontaminované potravy. Tisíce místních civilistů tak byly zasaženy touto látkou, která způsobuje cévní poruchy, aterosklerózu, zvýšení krevního tlaku, urychlení stárnutí, hormonální poruchy, poruchy plodnosti a má teratogenní a mutagenní účinky. Dodnes se v zasažených oblastech rodí děti s těžkým postižením způsobeným touto látkou. Na video o důsledcích použití Agentu Orange se můžeš podívat například na dokument Vietnam 35 Years Later: Agent Orange.

Latte Macchiato

files/Clanky/Images/20_latte.jpg

Italové jsou známí tím, že velmi rádi a často holdovali kávě. Děti, které se často jejich kávových dýchánků účastnily, chtěly pít kávu jako dospělí. Káva ale obsahuje kofein, který není pro děti vhodný. Italové proto vymysleli variantu kávy i pro děti.

Dětskou verzi kávy, kterou pojmenovali Latte Macchiato (mléko se skvrnou), připravovali tak, že horké mléko doplnili o nepatrné množství kávy, jen pro zabarvení. Děti si tak pochutnávaly na zdravé mléčné pochoutce a zároveň „popíjely kávu“ jako dospělí.

Záhadná záře

files/Clanky/Images/19_zapalky.jpg

Navečer, na svátek Dušiček roku 1904, dostala četnická stanice v Tuchoměřicích zprávu o úmrtí 25leté Anny Doležalové. Strážmistři se ihned odebrali na místo události a nestačili se divit.

Zemřelá byla oblečena do bílých svatebních šatů se závojem. V přítmí místnosti tvář zemřelé jako by vyzařovala nějaké vnitřní světlo připomínající svatozář, která bývala na obrazech mrtvých. Žena byla pohledná a v obci oblíbená. Byla sirotek, oba její rodiče zemřeli na tuberkulózu a ona sama se o zděděný majetek obětavě dělila s potřebnými. Řada lidí, kterým pomohla, ji nazývala andělem, proto si zář kolem hlavy zemřelé vysvětlili místní jako nadpozemský úkaz a důkaz její obětavosti.

Atentát

files/Clanky/Images/18_Rutilus_rutilus.jpg

Před četnickou stanici v Tučapech se jednoho horkého červencového odpoledne roku 1935 přiřítil kočár. Vystoupil z něho starý penzionovaný nadlesní Ferdinand Adrt žijící v nedalekém zámečku U Zahradníka.

Vyprávěl, že krátce po poledni, když odpočíval ve stínu zahradního altánku, ozvala se za ním ohlušující rána. Když se ohlédl, viděl z nedalekého křoví utíkat dva muže. Byl si jist, že na něho chtěli spáchat atentát. A jelikož se o svůj život strachoval, rozhodl se, že najde bezpečí v nedaleké četnické stanici.

Cukr zdraví neprospívá

files/Clanky/Images/16_Cukr_jed.jpg

Snad všechny kočky mají rády mléko. Je pro ně ale mléko zdravé nebo jim spíše škodí? Záleží na tom, o jaké mléko se jedná. Kočky totiž nejsou všežravci jako my, lidé. Kočky jsou masožravé šelmy, proto je i jejich trávicí soustava funguje jinak než ta naše.

Vyrábíme cukr!

files/Clanky/Images/15_cukr.jpg

První zmínka o vaření a zpracování sladké šťávy pochází z Indie z 5. století našeho letopočtu. Cukrová šťáva se nechávala krystalizovat v kuželových nádobách a mohly tak vznikat homole cukru. Cukr byl však velmi drahý, proto se sladilo spíše medem.

S rozvojem společnosti bylo zapotřebí více cukru, postupně vznikaly cukrovary. V České republice se první cukrovar otevřel v roce 1787 v klášteře na Zbraslavi. Cukr zde byl zpočátku odléván do homolí. Tak, jak ho známe dnes, se začal vyrábět až v polovině 19. století.

Vyrábíme tvaroh!

files/Clanky/Images/14_Tvaroh.jpg

Tvaroh je mléčný výrobek s hrudkovitou konzistencí, který má smetanovou chuť a bílou barvu. Tvaroh se vyrábí už od dob, kdy začali lidé chovat zvířata. A jak se společnost vyvíjela, tak přibývalo receptů pro výrobu tvarohu. Dnes označujeme tvarohem všechny nezralé sýry připravené z odstředěného kravského nebo kozího mléka. Ve výživě člověka hraje tvaroh velkou roli především jako zdroj bílkovin a vápníku.

Základní surovinou pro výrobu tvarohu je čerstvé kravské či kozí mléko. Tvaroh se z něj vyrábí srážením kaseinu, bílkoviny obsažené v mléce. Podle toho, jaká látka se ke srážení mléka použije, vyrábí se tvrdý a měkký tvaroh.