Kleopatra, Hannibal a ocet

files/Clanky/Images/47_Kleopatra.jpg

Ocet vzniká octovým kvašením, tzv. fermentací. Například vinný ocet vzniká kvašením vína, potravinářský ocet kvašením tekutin obsahujících alkohol. Vlivem bakterií rodu Acetobacter dochází během tohoto procesu k oxidaci alkoholu na kyselinu octovou. Tento proces byl znám a hojně využíván už ve starověku. O vzniklém octu panovaly přímo fantastické představy.

Zapalovač jako droga

files/Clanky/Images/46_zapalovac.jpg

Každý školák zná zapalovače, propan-butanové lahve a hořáky, ale jen málokoho by napadlo, že je možné je použít i jinak, než k čemu jsou určené. Ve směsi, která se pro tyto účely prodává, jsou kromě propanu a butanu i další uhlovodíky – propen, buten, butadien, malé množství methanu, ethanu a jiné. Všechny tyto plyny působí dusivě a narkoticky. A přesně toto sebedestruktivní jedince láká.

Houba, která mluví s bohy

files/Clanky/Images/45_muchomurka.jpg

Muchomůrka červená je pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem, který kdy lidstvo poznalo. Je ztotožňována se staroindickým narkotikem sómou, jejíž pomocí údajně vstupovali dávní obyvatelé údolí Gangy do kontaktu se svými bohy. Ve staroindické Rgvédě se dokonce hovoří o tom, že sám Indra, nejvyšší božstvo, získal sílu a odvahu k hrdinským činům až potom, co požil její puntíkovanou hlavičku.

Být stále mlád

files/Clanky/Images/44_Ouroboros.png

Nejprve si řekneme něco o třech druzích času. Prvním druhem je čas psychologický, který znamená, že každý člověk rozlišuje mezi minulostí a budoucností. Zatímco minulost je určitá, o budoucnosti můžeš mluvit jen s určitou pravděpodobností. Čas kosmologický souvisí s našimi představami o vesmíru a jeho běhu. Tento čas započal Velkým třeskem a pokračuje ve směru rozpínání galaxií. Posledním druhem je čas termodynamický. V následujícím odstavci se pokusíme vysvětlit, co tento pojem znamená.

Světla bez žárovek

files/Clanky/Images/43_Lampyris_noctiluca.jpg

Jev, kdy dochází k samovolnému vyzařování fotonů pevnými nebo kapalnými látkami, se nazývá luminiscence, česky světélkování. Pokud máš pocit, že je tento jev zřídkavý, velmi se pleteš. Luminiscenčními prvky jsou například chráněny bankovky, na principu elektroluminiscence fungují displeje mobilních telefonů. S luminiscencí se setkáš i u tak běžné věci, jakou je prací prášek. Do pracího prášku se přidávají optické rozjasňovače, které zachycují zbytky ultrafialového záření, aby se naše bílé tričko zdálo ještě bělejší. Pokud jsi častým návštěvníkem diskoték, jistě sis všiml, jak bílé oblečení září.

Číslo s lidským jménem

files/Clanky/Images/42_Johann_Josef_Loschmidt.jpg

Možná jsi přemýšlel nad tím, jestli mohl Amadeo Avogadro, který žil na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, znát hodnotu konstanty, která po něm byla později pojmenována. Pravda je taková, že tento italský právník a fyzik přesnou hodnotu neznal ani neobjevil, pouze vyslovil domněnku, že stejné objemy různých plynů obsahují stejný počet částic, ale o konkrétní hodnotě neměl ani tušení. „Avogadrovu konstantu“ zavedl v roce 1909 francouzský fyzik Jean Perrin, který už dokázal vše změřit.

Vyzkoušej si doma likvidaci „ropné“ katastrofy

files/Clanky/Images/41_Ropa_ekologie.jpg

Podle teoretických propočtů dokáže pouhý 1 mol ropy (asi 200 g) vytvořit souvislou monomolekulární vrstvu o ploše půl kilometru čtverečního, což je plocha, do které by se vešlo více než padesát fotbalových hřišť. Pokud tě tato informace šokovala, zkus si představit, jaké neštěstí mohou způsobit tankery, které přepraví podle odhadů ročně až sedm set milionů tun ropy. Po plavbách se cisterny proplachují, takže pomalu můžeš začít počítat, jak velká skvrna by vznikla, kdyby do vod uniklo pouhé procento, tedy sedm milionů tun ropy ročně. Jistě si dokážeš představit, že zátěž pro vodní organizmy není malá. Určitě už jsi slyšel o rybách, ke kterým se přes skvrnu nedostane kyslík nebo o ptácích, kterým ropa zničí peří tak, že už nemohou vzlétnout.

Co najdeš v kuchyňské soli

files/Clanky/Images/39_co_najdes_v_soli.JPG

Do kuchyňské soli se přidávají různá aditiva, která zlepšují její vlastnosti. Nejčastějším je jodid draselný, kterého bývá v soli kolem desetiny procenta. Jodid draselný zajišťuje všem solícím lidem dávku jódu nezbytnou pro syntézu hormonů štítné žlázy. Možná si vzpomeneš, že když jich má člověk v dětství nedostatek, trpí chorobou zvanou kretenizmus. Jodid draselný se ale oxiduje vzdušným kyslíkem až na jód, který je těkavý a má nepříjemný zápach. Aby k tomu nedošlo, přidávají se do soli redukční činidla, tzv. stabilizátory, například thiosíran sodný nebo glukóza. Podobné účinky jako stabilizátory mají v kuchyňské soli některé zásadité látky, například hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda).

Hodinky s věčnou baterkou

files/Clanky/Images/38_Australopithecus.jpg

V následujících odstavcích se dozvíš, odkud se na Zemi vzal izotop uhlíku 14C. Začneme zeširoka tím, že naše Země je vystavena kosmickému dešti, který mimo jiné tvoří protony a částice alfa, kterých je méně. Jejich kinetická energie je značná, pohybuje se mezi 109 až 1017 eV. Ve vrchních částech atmosféry se tyto částice sráží s atomy kyslíku a dusíku. Po srážce se do okolí rozlétnou sekundární částice alfa zvané mezony, protony a neutrony.

Čistička krve

files/Clanky/Images/37_Dialysis.jpg

Nejprve si řekneme, jak to vypadá, když všechno funguje tak, jak má. Ledviny jsou orgány zodpovědné za udržení stálého chemického složení krve. K rozdělování většiny látek dochází difuzí. Kanálky bílkovin zabudované v membráně ledvin umožňují některým molekulám a iontům průchod, zatímco jiným látkám je tento průchod znemožněn. V případě, že je koncentrace hydrogenuhličitanových iontů nebo oxoniových kationtů příliš vysoká, dojde při průchodu krví ledvinami k jejich odstranění.