Zapalovač jako droga

files/Clanky/Images/46_zapalovac.jpg

Každý školák zná zapalovače, propan-butanové lahve a hořáky, ale jen málokoho by napadlo, že je možné je použít i jinak, než k čemu jsou určené. Ve směsi, která se pro tyto účely prodává, jsou kromě propanu a butanu i další uhlovodíky – propen, buten, butadien, malé množství methanu, ethanu a jiné. Všechny tyto plyny působí dusivě a narkoticky. A přesně toto sebedestruktivní jedince láká.

Houba, která mluví s bohy

files/Clanky/Images/45_muchomurka.jpg

Muchomůrka červená je pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem, který kdy lidstvo poznalo. Je ztotožňována se staroindickým narkotikem sómou, jejíž pomocí údajně vstupovali dávní obyvatelé údolí Gangy do kontaktu se svými bohy. Ve staroindické Rgvédě se dokonce hovoří o tom, že sám Indra, nejvyšší božstvo, získal sílu a odvahu k hrdinským činům až potom, co požil její puntíkovanou hlavičku.

Být stále mlád

files/Clanky/Images/44_Ouroboros.png

Nejprve si řekneme něco o třech druzích času. Prvním druhem je čas psychologický, který znamená, že každý člověk rozlišuje mezi minulostí a budoucností. Zatímco minulost je určitá, o budoucnosti můžeš mluvit jen s určitou pravděpodobností. Čas kosmologický souvisí s našimi představami o vesmíru a jeho běhu. Tento čas započal Velkým třeskem a pokračuje ve směru rozpínání galaxií. Posledním druhem je čas termodynamický. V následujícím odstavci se pokusíme vysvětlit, co tento pojem znamená.

Světla bez žárovek

files/Clanky/Images/43_Lampyris_noctiluca.jpg

Jev, kdy dochází k samovolnému vyzařování fotonů pevnými nebo kapalnými látkami, se nazývá luminiscence, česky světélkování. Pokud máš pocit, že je tento jev zřídkavý, velmi se pleteš. Luminiscenčními prvky jsou například chráněny bankovky, na principu elektroluminiscence fungují displeje mobilních telefonů. S luminiscencí se setkáš i u tak běžné věci, jakou je prací prášek. Do pracího prášku se přidávají optické rozjasňovače, které zachycují zbytky ultrafialového záření, aby se naše bílé tričko zdálo ještě bělejší. Pokud jsi častým návštěvníkem diskoték, jistě sis všiml, jak bílé oblečení září.

A teď zpátky k našim světluškám, které vykazují takzvanou bioluminiscenci. Příčinou tohoto světélkování je luciferin, látka, která je obsažena v jejich organismu. Enzymaticky katalyzovanou oxidační reakcí dojde ke vzniku molekuly luciferinu v excitovaném stavu (oxyluciferinu) a k vyzáření světla. Energetická úspornost je obrovská – světlušky dokáží na světlo převést kolem devadesáti procent energie, zatímco klasická žárovka pouhých pět procent. A pokud si kladeš otázku, proč to tito drobní broučci dělají, odpověď je jednoduchá – vábí partnera.

Bioluminiscence jsou schopni i jiní tvorové, například medúzy. Roku 2008 biochemik Roger Tsien objevil protein, který medúzám bioluminiscenci umožňuje. Tohoto objevu bylo využito v lékařství, například k vývoji nové metody zobrazující rakovinu v lidském těle. Za svůj objev pak Roger Tsien právem získal Nobelovu cenu. Jak vidíš, světélkování je vážná věc.

Literatura:

  1. MALIJEVSKÁ, Ivona. Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie. 2., rozš. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2013, 297 s. ISBN 978-80-7080-824-5.
  2. Wofl. Lampyris noctiluca.jpg. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lampyris_noctiluca.jpg. Tento obrázek podléhá licenci Creative Commons.

Číslo s lidským jménem

files/Clanky/Images/42_Johann_Josef_Loschmidt.jpg

Možná jsi přemýšlel nad tím, jestli mohl Amadeo Avogadro, který žil na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, znát hodnotu konstanty, která po něm byla později pojmenována. Pravda je taková, že tento italský právník a fyzik přesnou hodnotu neznal ani neobjevil, pouze vyslovil domněnku, že stejné objemy různých plynů obsahují stejný počet částic, ale o konkrétní hodnotě neměl ani tušení. „Avogadrovu konstantu“ zavedl v roce 1909 francouzský fyzik Jean Perrin, který už dokázal vše změřit.

Vyzkoušej si doma likvidaci „ropné“ katastrofy

files/Clanky/Images/41_Ropa_ekologie.jpg

Podle teoretických propočtů dokáže pouhý 1 mol ropy (asi 200 g) vytvořit souvislou monomolekulární vrstvu o ploše půl kilometru čtverečního, což je plocha, do které by se vešlo více než padesát fotbalových hřišť. Pokud tě tato informace šokovala, zkus si představit, jaké neštěstí mohou způsobit tankery, které přepraví podle odhadů ročně až sedm set milionů tun ropy. Po plavbách se cisterny proplachují, takže pomalu můžeš začít počítat, jak velká skvrna by vznikla, kdyby do vod uniklo pouhé procento, tedy sedm milionů tun ropy ročně. Jistě si dokážeš představit, že zátěž pro vodní organizmy není malá. Určitě už jsi slyšel o rybách, ke kterým se přes skvrnu nedostane kyslík nebo o ptácích, kterým ropa zničí peří tak, že už nemohou vzlétnout.

Co najdeš v kuchyňské soli

files/Clanky/Images/39_co_najdes_v_soli.JPG

Do kuchyňské soli se přidávají různá aditiva, která zlepšují její vlastnosti. Nejčastějším je jodid draselný, kterého bývá v soli kolem desetiny procenta. Jodid draselný zajišťuje všem solícím lidem dávku jódu nezbytnou pro syntézu hormonů štítné žlázy. Možná si vzpomeneš, že když jich má člověk v dětství nedostatek, trpí chorobou zvanou kretenizmus. Jodid draselný se ale oxiduje vzdušným kyslíkem až na jód, který je těkavý a má nepříjemný zápach. Aby k tomu nedošlo, přidávají se do soli redukční činidla, tzv. stabilizátory, například thiosíran sodný nebo glukóza. Podobné účinky jako stabilizátory mají v kuchyňské soli některé zásadité látky, například hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda).

Hodinky s věčnou baterkou

files/Clanky/Images/38_Australopithecus.jpg

V následujících odstavcích se dozvíš, odkud se na Zemi vzal izotop uhlíku 14C. Začneme zeširoka tím, že naše Země je vystavena kosmickému dešti, který mimo jiné tvoří protony a částice alfa, kterých je méně. Jejich kinetická energie je značná, pohybuje se mezi 109 až 1017 eV. Ve vrchních částech atmosféry se tyto částice sráží s atomy kyslíku a dusíku. Po srážce se do okolí rozlétnou sekundární částice alfa zvané mezony, protony a neutrony.

Čistička krve

files/Clanky/Images/37_Dialysis.jpg

Nejprve si řekneme, jak to vypadá, když všechno funguje tak, jak má. Ledviny jsou orgány zodpovědné za udržení stálého chemického složení krve. K rozdělování většiny látek dochází difuzí. Kanálky bílkovin zabudované v membráně ledvin umožňují některým molekulám a iontům průchod, zatímco jiným látkám je tento průchod znemožněn. V případě, že je koncentrace hydrogenuhličitanových iontů nebo oxoniových kationtů příliš vysoká, dojde při průchodu krví ledvinami k jejich odstranění.

Napij se s dinosaurem

files/Clanky/Images/36_Eoraptor_lunensis.png

Ačkoliv voda pokrývá přes sedmdesát procent povrchu Země, je tato hojnost značně zavádějící. Ve srovnání s průměrem země jsou oceány pouze mělké kaluže, ačkoliv je v nich obsaženo grandiózních 1 386 529 000 km3 vody. Kdyby se veškeré zásoby vody zkomprimovaly do koule, měla by průměr pouhých 1 394 km. Tím je ovšem myšlena veškerá voda na Zemi – voda z oceánů, atmosféry i veškerých živočichů. Kdyby se rozprostřela nad plochu USA, proměnila by se tato koule ve sloupec vody vysoký sto sedmdesát dva kilometrů. Pro nás dosažitelná voda sladká by měla při vměstnání do koule ještě mnohem menší průměr – padesát šest kilometrů.