Když s obilím mlátí hormony

files/Clanky/Images/56_obili.jpg

Tyto rostlinné hormony se nazývají fytohormony a jeden z nich, ethen neboli ethylen, znáš nejspíše z hodin chemie. Málokterá učitelka zapomene na historku o banánech. Ty se na místě, kde vyrostou, musí natrhat zelené, aby přežily dalekou cestu za zákazníkem. Když dorazí na místo určení, nechají se dozrát v atmosféře ethylenu, který je rostlinným hormonem.

Výbušný fotbalový míč

files/Clanky/Images/55_Fullerene-C60.png

Jedním z nejpopulárnějších fullerenů je fulleren C60 (buckybomb, „kopací míč“), který podle vědců může být základem nového typu výbušnin. Upravený fulleren podle nich dokáže ve zlomku vteřiny způsobit obrovské zvýšení teploty a tlaku. Tento simulovaný pokus popsali výzkumníci z University v Los Angeles. Jak si nejspíš pamatuješ z hodin chemie, uhlík je až na speciální případy hořlavý, ale není výbušný. To má ale řešení…

Ve víně je … resveratrol

files/Clanky/Images/54_resveratrol.jpg

Některé nedávno provedené studie prokázaly, že složka červeného vína zvaná resveratrol chrání konzumenty tohoto lahodného moku před ztrátou paměti související s věkem. Krysám, které popíjely víno, se zlepšila paměť a nálada, dokonce se prý lépe učily. Studie byly provedeny zatím pouze na hlodavcích, ale zdá se, že resveratrol by mohl pomáhat lidem v pokročilejším věku. Resveratrol ve vyšším množství totiž působí protizánětlivě, brání rakovinnému bujení, chrání cévy před poškozením, snižuje hladinu cholesterolu a brání vzniku krevních sraženin.

Myši kuřačky

files/Clanky/Images/53_Ecig-ecigareta.jpg

Elektronické cigarety byly uvedeny na trh v roce 2007 jako „voňavá a neškodlivá“ náhrada klasických cigaret, o jejichž škodlivosti už věděly i děti ve školce. Od té doby se jejich výroba proměnila v odvětví s miliardovým ročním obratem hlavně díky tomu, že se podařilo přesvědčit zákazníky o jejich nezávadnosti.

Baterka v našem těle

files/Clanky/Images/52_atp.png

V těle živých organizmů neprobíhají pouze samovolné reakce, ale i takové, které spontánně probíhat nemohou. Aby takové reakce mohly proběhnout, je zapotřebí dodat energii. Otázka zní, kde potřebnou energii vzít?

Neklesnout moc hluboko

files/Clanky/Images/51_Decompression_chamber.jpg

Tentokrát bude řeč o dekompresní chorobě, takzvané potápěčské nemoci. Tato porucha vzniká u lidí, kteří jsou delší dobu vystaveni snížení okolního tlaku. První zdokumentovaný případ dekompresní nemoci byl hlášen v roce 1841. Důlní inženýr pozoroval výskyt bolestí a křečí u horníků vystavených tlaku vzduchu v šachtě, ze které se odčerpávala voda. Na tuto nemoc zemřel i ponorkový průkopník Julius Hermann Kroehl během experimentálního ponoru s ponorkou Sub Marine Explorer v roce 1867. Od té doby se potápění stalo módním hitem, a proto případů přibývá.

Sladký nepořádek

files/Clanky/Images/50_sacharin.jpg

Roku 1878 se chemikovi Constantinu Fahlbergovi povedl opravdu husarský kousek. Úplnou náhodou totiž objevil umělou náhražku cukru, sacharin, který se tak stal nejstarším umělým sladidlem.

Falhlberg, mladý přistěhovalec z Ruska, tehdy dostal za úkol analyzovat některé látky z oblasti konzervačních látek. Když se večer mladý chemik pustil do večeře, zjistil, že mu na prstech ulpělo něco sladkého. Pochopil, že šlo o jednu z chemikálií, se kterými pracoval v laboratoři a provedl věc, která je správným chemikům zapovězena. Látky, s nimiž toho dne pracoval, ochutnával, dokud nezjistil, která mu poskytla sladké sousto. Tato látka byla tak nesmírně sladká, že ji Fahlberg nazval podle latinského saccharum (= cukr) sacharinem.

Na světě se tak objevilo první nekalorické sladidlo, 300 – 500 krát sladší než cukr, které se brzy vyrábělo ve formě malých tablet. Až do vypuknutí světové války však nebyl o toto umělé sladidlo zájem - lidé neviděli důvod, proč by si měli sladit jídlo chemikáliemi. Zlom však nastal v době, kdy bylo potřeba zásobovat Pershingovy americké vojáky v Evropě. Zatímco jeden lodní náklad sacharinu pokryl spotřebu cukru všech amerických vojáků, lodí naložených cukrem by muselo přeplout Atlantik několik stovek. Od té doby se sacharin hojně rozšířil, někteří ale dodnes pochybují o jeho zdravotní nezávadnosti.

Toto umělé sladidlo se může pochlubit i tím, že o něm vyšel román. V 19. století byl totiž sacharin díky nízké ceně jako nedostatkové zboží pašován obyvateli horských oblastí česko – německého pohraničí. Tuto skutečnost si vzal na paškál spisovatel Franta Sauer ve své knize Pašeráci. Jak vidíš, i nepořádek může vydělat miliony…

Literatura:

  1. http://www.rozhlas.cz/brno/avizoprog/_zprava/ecce-homo-sacharin--106836
  2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharin
  3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Franta_Sauer
  4. User:FA2010Süßstoff Saccharin Zucker-Museum.jpg.https://commons.wikimedia.org/wiki/File:S%C3%BC%C3%9Fstoff_Saccharin_Zucker-Museum.jpg. Tento obrázek je publikován jako volné dílo.

Neznámí známí rodáci

files/Clanky/Images/49_coriovi.jpg

Jména Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Coriová většině našinců nebudou znít příliš povědomě, přestože může být na tyto dva vynikající biochemiky naše země právem pyšná. Bohužel se nenarodili do nejšťastnější doby. Gerty, která přišla na svět v roce 1896 jako nejstarší ze tří dcer v pražské židovské rodině chemika a ředitele cukrovaru, na tom byla hůř. Nadaná dívka vystudovala medicínu, kde se seznámila s budoucím manželem Carlem Corim a věnovala se vědecké práci. To, co je dnes běžné, se setkalo v tehdejší době se značným odporem – žena jako vědkyně byla pro společnost nepřístupná. Dalším problémem byl v meziválečné době její židovský původ. S manželem se odstěhovali do Vídně, později jejich cesta vedla do Ameriky, kde se usadili natrvalo.

Na palici z paličkovice

files/Clanky/Images/48_ergotizmus.jpg

Paličkovice nachová je parazitická houba, která napadá divoce rostoucí i kulturních traviny, včetně obilovin. Její přezimující stádium, sklerocium, obsahuje toxické látky zvané námelové alkaloidy. Na první pohled poznáš napadené obilí podle toho, že některá zrna jsou nahrazena tmavě fialovými útvary. Právě tyto útvary obsahují obsahují látky, jež vedly k mnoha neštěstím.

Kleopatra, Hannibal a ocet

files/Clanky/Images/47_Kleopatra.jpg

Ocet vzniká octovým kvašením, tzv. fermentací. Například vinný ocet vzniká kvašením vína, potravinářský ocet kvašením tekutin obsahujících alkohol. Vlivem bakterií rodu Acetobacter dochází během tohoto procesu k oxidaci alkoholu na kyselinu octovou. Tento proces byl znám a hojně využíván už ve starověku. O vzniklém octu panovaly přímo fantastické představy.