Periodická tabulka prvků je graficky zpracovaný soubor všech prvků uspořádaných důmyslně podle vlastností daných prvků. Největší zásluhu na sestavení její dnešní podoby má ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Roku 1869 zjistil, že vlastnosti prvků, uspořádaných podle jejich atomové hmotnosti, se za nějaký čas vždy opakují. V tabulce dokonce vynechal místo pro prvky, které ještě nebyly známy. Až později, když byly objeveny protony, byl formulován periodický zákon, jehož grafickým vyjádřením je periodická tabulka prvků. Prvky tedy nejsou v tabulce uspořádány podle atomové hmotnosti, ale podle rostoucího protonového čísla.

Celý svět je opravdu složen z atomů. Atom každého prvku vypadá trochu jinak, proto mají různé prvky různé vlastnosti. Každý atom má dvě části – obal a jádro. Jádro atomu je velice malé, ale díky vysoké hustotě velice těžké. Obal atomu je zase poměrně veliký, velice lehký a skládá se z vrstev (slupek), které mají různou energii. Nejmenší energii má vrstva nejblíže u jádra. Nejvyšší energii má poslední vrstva, tedy vrstva nejdále od jádra, které se říká valenční vrstva. Každý atom je složen ze tří typů ještě menších částic, které nazýváme:

• protony,
• elektrony,
• neutrony.

Triacylglyceroly jsou významné sloučeniny. Přijímáme je v potravě a potřebujeme je při přípravě jídla. Setkáváme se s nimi ale také například v přípravcích na ošetření kožených věcí.

Triacylglyceroly vznikají reakcí zvaná esterifikace. Jedná se o chemickou reakci trojsytného alkoholu glycerolu a tří molekul vyšších mastných kyselin. Reakce je zaznamenána na obrázku 2, kde je vidět i obecná struktura vzniklého acylglycerolu.

Drahé kovy je skupina kovů, mezi které patří zlato, stříbro, platina, palladium a rhodium. Jsou to kovy, jejichž výskyt je v zemské kůře vzácný, proto jsou také velmi drahé. Mezi další charakteristické vlastnosti těchto kovů patří velmi vysoká hmotnost, mechanická odolnost a elektrická vodivost. Hlavní využití těchto kovů je tedy v elektrotechnice, zdravotnictví, klenotnictví a v obchodu. Dnes se již neobchoduje se zlatými mincemi, ale se zlatými ingoty, které mají přesně stanovenou hmotnost kovu. Také banky a státy mají některé své peníze uloženy v podobě zlatých cihliček.

Směs vzniká smícháním dvou nebo více chemicky čistých látek, kterými je buď chemický prvek, nebo sloučenina. Chemické prvky jsou zapsány v periodické tabulce prvků a každý má svoji značku. Chemická sloučenina se skládá ze známého množství více různých chemických prvků a my ji dokážeme zapsat chemickým vzorcem. Například sloučenina s chemický vzorcem H₂SO₄ se nazývá kyselina sýrová a jedna její molekula se skládá přesně ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku. Pokud si vezmeme směs bramborový salát, bude se jednat o bramborový salát, i když do něj přidáme třeba o tři kuličky hrášku víc. Během vzniku směsi nedochází k vytváření nebo zániku chemických vazeb, proto se nejedná o chemický děj.

Kyselina je látka, která se ve vodě rozpadá na vodíkový kationt (proton H⁺) a aniont, který je tvořen zbytkem z kyseliny. Jev, kdy se látka ve vodě rozpadá na ionty, označujeme jako disociace. Čím snadněji se od kyseliny vodíkový kationt odděluje, tím je kyselina silnější. Zásada zase ve vodě přijímá vodíkové kationty. Z molekuly zásady bez náboje se tak stává kationt. Tento jev se nazývá asociace.

Radioaktivita je přeměna jádra prvku na jádro jiného prvku za současného uvolnění velkého množství energie v podobě neviditelného záření (tzv. radioaktivní záření), které je pro člověka nebezpečné. Rozlišujeme přirozenou a umělou radioaktivitu.

Roztok je směsí rozpouštědla, kterého je v roztoku více, a rozpuštěné látky, které je méně. Tato směs je homogenní, to znamená, že její složení není vidět okem a dokonce ani pod mikroskopem; velikost jednotlivých částic směsi je totiž menší než 1*10^-9 m. Značka pro roztok je kolečko s tečkou uvnitř - ʘ.

Ropa je tmavě hnědá až černá olejovitá směs uhlovodíků (= sloučeniny složené pouze z uhlíku a vodíku), která obsahuje plynné, kapalné i rozpuštěné pevné látky. V ropě je často obsaženo i malé množství dalších prvků – síra, dusík nebo fosfor. Ropa vznikla rozkladem prehistorických živočišných i rostlinných zbytků vlivem tepla a tlaku. Ropa se vytváří i v dnešní době, pokud jsou splněny podmínky pro její tvorbu. Nová ropa je však těžší a obsahuje hodně kyslíku, síry a dusíku.

Destilace je metoda, která umožňuje dělení kapalných látek s různými body varu – tedy různě těkavé látky. Pokud máme roztok dvou kapalin a každá z nich má výrazně jiný bod varu, bude se při zahřívání roztoku na teplotu mezi hodnotami bodů varu jednotlivých složek roztoku vypařovat mnohem více látky s nižším bodem varu. Vznikající pára odchází do chladiče, kde kondenzuje.

Tato metoda se uplatňuje v průmyslu zejména při zpracování ropy a v potravinářství při výrobě destilátů. Velké uplatnění má také v organické a analytické chemii.